To jsem tak koukal do inzertního portálu a najednou vidím nutné příslušenství k mému grálu – Leica M9. Respektive někdo prodával tento fotoaparát včetně příslušenství, které by se mi líbilo. Jenže samostatně nechtěl prodat. Nu což, koupím někdy jindy… A asi za 14 dní se právě opěrka na palec a zvětšující očnice objevily na bazoši.

Nelenil jsem, domluvil se po telefonu na osobním předání a o víkendu vyrazil do Liberce. S autem jsem nebyl schopen se trefit do centra, tak zůstalo v nějaké uličce a do smluvené kavárny jsem došel pěšky. Jak to tak u mě bývá, s prodávajícím jsem se zakecal. Ono s podobně naladěným fotonadšencem je těžké se nerozpovídat.

Zvětšující očnice (1.4x a 1.25x) je skvělý vynález na dálkoměr, kde nemáte digitální hledáček s možností přiblížení. Slepounům umožňuje pořídit ostré fotografie i na nižší clonu, prostě paráda. No a vychtávka k lepšímu držení? Kus mosazi nahozené do sáněk blesku. Všem doporučuji!

Následovala malá procházka přes náměstí směrem k autu. Když už jsem v Liberci, chtěl jsem si něco pofotit. Napadla mě ZOO, ale dle zaparkovaných vozidel to byl blbý nápad. Tak “vyběhnu” Ještěd! Jel jsem na horní parkoviště, cestu jsem si prodloužil, protože zatáčky na druhou stranu od Liberce jsou skvělé. Jenže provoz už tak fajn nebyl. Takže zase nahoru a šup s károu na parkoviště.

A odtud hezky pěšky po relativně dost kamenité cestě až k vrcholu. Pár zastávek na cvaknutí podzimní krajinky se sluncem. Nahoře jsem nakoukl do vysílače a neodolal restauraci. Svíčková byla vynikající. Množství lidí ne. Nahoře ještě pár fotek a pak delší, zato však jednodušší cestou dolů. Byla zde k vidění mohyla letců a pak jsem to vzal přes Kamenná vrata. Úchvatné výhledy :-).

Liberec a Ještěd tedy vřele doporučuji, hezký výlet na odpoledne.